Co je digitální daň?

Digitální daň je speciální daňová sazba uvalená na příjmy z digitálních služeb, jako je online reklama, prodej uživatelských dat a provoz digitálních platforem. Tento typ daně se stal aktuálním tématem kvůli nerovnováze v daňovém zatížení mezi tradičními a digitálními firmami.

Historie a vývoj digitální daně

Myšlenka digitální daně vznikla v reakci na rostoucí význam digitálních ekonomik, které využívají globální dosah a technologické inovace, často však platí nižší daně než tradiční podniky. V Evropské unii (EU) byly pokusy o jednotnou digitální daň, ale kvůli nedostatečné shodě mezi členskými státy se jednotlivé země rozhodly zavést vlastní řešení​.

V České republice byly plány na zavedení digitální daně oznámeny v roce 2019, s cílem začít výběr této daně v polovině roku 2020. Návrh zákona byl však několikrát odložen a diskutován. V roce 2021 se zákon přiblížil svému přijetí, ale stále nebylo jasné, kdy přesně vstoupí v platnost.

Důvody zavedení digitální daně

Digitální daň byla zavedena z několika důvodů:

  • Nerovnoměrné daňové zatížení: Digitální giganty často platí méně daní než tradiční firmy, což vytváří nespravedlivou soutěž.
  • Spravedlivější rozdělení daňových příjmů: Cílem je zajistit, aby firmy platily daně tam, kde generují své příjmy.

Jak digitální daň funguje

Mechanismus výpočtu digitální daně se liší podle konkrétní legislativy každé země. Obecně platí, že daň je uvalena na příjmy z digitálních služeb poskytovaných firmami s globálním obratem přesahujícím určitý práh.

Například v České republice se diskutuje o sazbě 5 % z příjmů z online reklamy, přenosu uživatelských dat a digitálních platforem, pokud firma dosáhne globálního obratu přes 750 milionů EUR a místního obratu přes 100 milionů CZK.

Příklady digitální daně ve světě

V Evropě zavedlo digitální daň několik zemí, včetně Francie, Itálie, Rakouska a Maďarska. Každá země má odlišné sazby a rozsah daně, přičemž například Francie uplatňuje sazbu 3 % na příjmy z digitálních služeb, zatímco Maďarsko má sazbu 7,5 %.

Dopady digitální daně

Ekonomické dopady na společnosti mohou zahrnovat zvýšené náklady na podnikání, což může vést ke zvýšení cen služeb pro konečné uživatele. Pro státní rozpočty by digitální daň měla znamenat zvýšení příjmů. Firmy mohou reagovat změnou svých obchodních modelů nebo přesunem některých operací mimo jurisdikce, kde je daň vyšší​.

Je digitální daň sektorovou daní?

Tím, že se digitální daň zaměřuje na specifický sektor digitálních služeb, splňuje kritéria sektorové daně. Cílem je spravedlivější zdanění velkých technologických firem, které generují značné příjmy z digitálních služeb, ale často platí relativně nízké daně v zemích, kde tyto příjmy vytvářejí.

Kontroverze a diskuse

Digitální daň vyvolává řadu diskusí a kontroverzí. Podporovatelé argumentují potřebou spravedlivého zdanění, zatímco odpůrci upozorňují na možné negativní dopady na inovace a mezinárodní obchodní spory. USA například opakovaně protestovaly proti evropským digitálním daním, což vedlo k napětí v obchodních vztazích​.

Budoucnost digitální daně

Budoucnost digitální daně závisí na mezinárodních jednáních a možném globálním konsensu, který by sjednotil pravidla zdanění digitálních služeb. Pokud bude dosaženo dohody na úrovni OECD, mnohé země by mohly své národní digitální daně upravit nebo zrušit​.

Závěr

Digitální daň je klíčovým nástrojem pro modernizaci daňových systémů v éře digitalizace. Její zavedení a budoucí vývoj budou mít významné dopady na globální ekonomiku a daňovou politiku jednotlivých zemí.