Zkráceně řečeno tržní cena je pojem z ekonomie, který určuje hranici, kdy se setkává nabídka s poptávkou.
Jako příklad můžeme uvést prodej bytu v určitém městě.Prodejci mají určitou představu o ceně své nemovitosti, za kterou je zkusí prodat. V momentě kdy najdou kupce a shodnou se na ceně, dojde k uzavření obchodu. Z výsledných obchodů můžeme usoudit jaká je tržní cena v dané lokalitě. V reálu se ovšem berou v úvahu i další faktory, jako je například cena rekonstrukce, inflace od posledních prodejů, prodejnost a mnoho dalších. Tržní cenu tak většinou není možné přímo vypočítat ovšem můžeme jí přibližně na základě známých proměnných hodnot stanovit.
Dalo by se říct, že tržní cena je pouze informačního charakteru a nemusí neodrážet tu skutečnou. Zvláště u omezeného množství či specifického zboží, jako je tomu například majetek se může velice lišit od té konečné. Běžně se tomu tak děje například u uměleckých děl anebo lukrativních pozemků. Čím je vzácnost vyšší tím více se může lišit cena tržní od té konečné.
Tržní cena je důležitá zvláště pro volný trh, který je přístupný pro širokou veřejnost. Slouží jako informativní ukazatel nejen pro kupce, ale i výrobce. Navíc odráží i změny v ekonomice, které jsou jindy velice těžce dohledatelné. Například při nárůstu či poklesu v určitém odvětví může ukazovat na problém, který není na první pohled vůbec zřejmý.
Velký vliv na tržní cenu může mít i silné anebo naopak slabé konkurenční prostředí. Zde se také setkáváme s pojmem cena obvyklá, která reflektuje cenu, která by měla být reálná pro kupce i prodejce. Například monopolní postavení určité firmy může silně odchýlit cenu tržní od ceny obvyklé. V tomto případě je to obvykle signál pro regulační instituce, které mohou za manipulaci s cenou nařídit monopolnímu podniku pokutu a to i opakovaně. Tento problém se většinou týká nadnárodních společností a často je nutný zásah nadnárodních orgánů jako je například Evropská Unie. V minulosti byl za monopolní chování potrestán například Microsoft.