V ekonomii označujeme za ekonomický statek zboží či službu z které, z které má někdo nějaký užitek. Je to něco, co lidé poptávají, chtějí anebo potřebují. Ekonomické statky se běžně dělí podle různých kritérií.
Mezi základní dělení patří na ekonomický statek vzácný a volný. Ta vzácný považujeme libovolný produkt, kterého je omezené množství. Zákazníci jsou za něj ochotni platit. Pokud jej však mohou sehnat někde zdarma jedná se o volný.
Další dělení je podle užitku. Existují celkem tři skupiny.
- žádoucí – zákazník tento ekonomický statek preferuje a vyhledává. Záleží vždy na konkrétním spotřebiteli. Nemusí být pro každého. Pro jednoho je užitečný pro jiného nemusí (například má alergii) – pak se řadí mezi nežádoucí.
- nežádoucí – pro spotřebitele je nevhodný, protože snižuje jeho užitek. Opět pro někoho může být žádoucí a pro jiného nežádoucí.
- lhostejný – spotřeba tohoto ekonomického statku nemá na užitek zákazníka vliv. Popřípadě je vliv neutrální. Může se jednat například o službu anebo produkt, který si koupí ale nevyužije.
Dále jej dělíme vzhledem k tržní ceně.
- tržní – cena je postavena na poměru nabídky a poptávky na volném trhu. Stát ani jiná instituce neovlivňuje pohyb zboží či služby na trhu.
- netržní – jedná se o ekonomický statek, jehož cena není stanovena trhem. Je přímo určena státem. Na běžném trhu se nevyskytuje.
- polotržní – Tento produkt či služba se na veřejném trhu vyskytují ovšem podléhají regulaci, státní intervenci anebo je zatížen nepřímou daní.
Dělení podle změny důchodu (občas také označováno jako příjmů) vzhledem k velikosti spotřeby.
- normální – s růstem peněz roste i poptávka bez ohledu na kvalitu a preferenci spotřebitele.
- nezbytný – růst poptávky je menší než růst příjmů
- luxusní – růst poptávky je větší než příjmy. Čím je cílová skupina majetnější tím větší je poptávka po daném zboží anebo službě. Samozřejmě je to i obráceně, jakmile cílové skupině klesnou příjmy okamžitě dojde k prudkému poklesu poptávky po luxusním zboží anebo službách.
- méněcenný – jedná se o zboží anebo služby u kterých s růstem příjmu klesá poptávka.
Posledním dělením je podle možnosti vyloučení dle rivality. Zde je to trochu složitější.
- veřejný – každý takovýto ekonomický statek je rovnoměrně rozdělitelný mezi spotřebitele. Má k němu přístup každý a nikdo nemůže být vyloučen. Spotřeba jednoho spotřebitele nesnižuje spotřebu dalšího. Jako příklad můžeme uvést policii.
- smíšený – jedná se v podstatě o statek veřejný, ovšem spotřebitelé se navzájem ovlivňují. Není omezené množství ale kvalita. Převážně se jedná o určité omezené množství, kdy při nadměrném využití může dojít k přetížení. Jako příklad si uvedeme veřejné silnice.
- soukromý – jeden a tentýž ekonomický statek nemůže vlastnit více spotřebitelů. Jednotlivý spotřebitelé tak mezi sebou musí soutěžit.