Sdílená ekonomika vznikla z anglického sharing economy. Česky by se měl používat termín spoluspotřebitelství, ale vzhledem k délce a složitosti se dává přednost pojmenování sdílená ekonomika. Jedná se o model podnikání, který je postavený na pronájmu, výměnách anebo i sdílení majetku.
Mezi nejběžnější formy sdílení majetku u nás je opakovaný pronájem nemovitostí v období, kdy jej nepotřebujeme. Například pokud máte chatu, kam jezdíte jen jednou do roka, můžete jí po zbytek roku pronajímat případným zájemcům. Obdobně to může fungovat například s autem, které budete potřebovat jen v určité dny. Ty ostatní jej pronajímáte.
Termín sdílená ekonomika se začal objevovat začátkem 21. století, kdy někteří odborníci poukazovali na omezené zdroje, rostoucí poptávku a moderní informační technologie, které jsou schopné v reálném čase propojit poptávku a nabídku. Sdílená ekonomika je tedy často označována jako produkt internetové doby, podobně jako třeba crowdfunding.
Když se nad tím zamyslíte, tak sdílená ekonomika vlastně není nic nového. Klidně bychom mohli říct, že podobně fungovali třeba půjčovny DVD anebo dnešní půjčovny auto. Je zde však rozdíl. Půjčovna to má jako obchodní model. Koupí auta a prodává je. Nevyužívá je. V sdílené ekonomice by půjčovna byla například SVJ či družstvo a členové využívali auta, zároveň by si ale nevyužitá auta mohl zarezervovat kdokoliv třeba přes aplikaci na Facebook. Důležité je právě ono sdílení zdrojů.
Do sdílené ekonomiky patří i redistribuce zboží prostřednictvím internetových komunit. Základním principem je, že použité zboží, které už někdo nepotřebuje získá někdo jiný. Může to být za úplatu jako je to například na Aukro. Dále že je předáno použité poškozené zboží a to někdo opraví a použije. Velmi oblíbenou variantou je i výměna zboží za zboží.
Proč vlastně pojem sdílená ekonomika používáme? Jednoduše proto, že se v ní točí peníze, které mají vliv na celkovou ekonomiku a je nutné s nimi počítat. Je už natolik podstatná, že jí nelze zahrnout pod jinou ekonomiku.