Pro šedou ekonomiku anebo také občas označovanou jako stínovou ekonomiku se používá nejčastěji definice – Část produkce, která není oficiálně povolena, často ani jasně vymezena zákonem. Jejím příznakem je porušování běžných etických a morálních norem společnosti. Je nutno podotknout, že šedá ekonomika nemusí být společností vnímána vždy negativně, právě naopak. Někteří lidé jí vnímají jako vzepření se administrativě a byrokratické zátěži, kterou stát na lidi uvalil. Často se jako příklad uvádí práce na černo.
Důsledkem šedé ekonomiky je také často pomalu reagující stát na aktuální trendy a požadavky společnosti.
Vše co není zakázáno je povolena
Zákon jasně vymezuje co se nesmí, ale v momentě, kdy na něco zapomene, často se to stává cílem šedé ekonomiky. Tato forma přitahuje zvláště organizovaný zločin.
Příkladem mohou být obchody, kde se prodávaly různé nebezpečné látky označovány jako sběratelské. Na hraně zákona je zde mohl kupovat kdokoliv.
Díry v zákonech
Zákony by měly být co nejjednodušší a neměly by se v nich nacházet výjimky. Protože právě zbytečné složitosti a výjimky jsou nejčastějším prostorem pro vznik šedé ekonomiky. Například pokud má nějaká činnost úlevu na dani a jiná ne, může někdo najít skulinku v zákoně a svou činnost postavit na pomezí.
Státní orgány se pak musí řídit zákonem a dokud nedojde k jeho úpravě stát přichází o peníze, i když v rámci daného zákona. Úprava přitom nemusí být dostatečně rychlá.
Vše co se špatně kontroluje
Pokud má stát anebo jeho orgány nemožnost kontrolovat podnikatelskou činnosti právnických anebo soukromých osob, často je důsledkem šedá ekonomika. Zvláště je uváděna práce na černo, z které stát nemá daně. Do šedé ekonomiky se však zapojují i jednotlivci. Například pokud fyzická osoba prodává služby či produkty v nadměrném množství a pravidelně (med, brambory) a nedovádí daně, tak je její činnost řazena také pod šedou ekonomiku.
Činnosti na pomezí šedé a černé ekonomiky
Poměrně náročné je někdy najít rozdíl mezi černou a šedou ekonomikou. Například nepeněžní úplatky. Dodavatelské firmy často poskytují nepeněžní dary za určité výhody. Přitom vedení firmy může mít závazky vůči akcionářům a zvolí jiné méně výhodné řešení.