Přesná definice slovního spojení cena obvyklá není, ačkoliv se vyskytuje přímo legislativě, kde má dokonce více významů. Obecně se jedná o cenu, která se za stejných okolností platí běžně za daný druh zboží anebo služeb. Využívá se v případě, kdy potřebujeme ohodnotit například majetek pro účely soukromoprávních vztahů (dědictví, exekuce, daně).
Protikladem pro cenu obvyklou je cena mimořádná. Ta se objevuje v případech zvláštních okolností jako je třeba nedostatek komodit potřebných pro výrobu produktu, vzniku nutnosti náhle regulovat trh anebo u vlivu takzvané zvláštní obliby.
Rozdíl mezi cenou obvyklou a cenou tržní
Základním rozdílem je, že cena tržní vznikne až po uskutečnění prodeje. Jedná se o moment, kdy se sejde poptávka s nabídkou a dojde k realizaci obchodu. Naproti tomu cena obvyklá může být použita i bez nutnosti realizace jakéhokoliv obchodu. Soudní znalec může vycházet ze statistik anebo předpokládané ceny teoretického obchodu.
V zdravé ekonomice se však cena obvyklá a cena tržní setkávají na stejné hodnotě. Což je příznakem, že vše je v pořádku a na trhu nepůsobí žádné negativní anebo přehnaně pozitivní vlivy. V momentě kdy se rozejdou to může být signálem pro stát, že je třeba začít s nějakou formou regulace anebo naopak dotace.
Příkladem může být například příchod velkého hráče na trh, který získá monopol a začne ceny tlačit uměle nahoru.
Cena obvyklá v účetnictví
Cena obvyklá se vyskytuje v legislativě a má více významů. Využívá se pro účely účetní a daňové. Běžně je totiž potřebné ocenit majetek firmy. Například pro další nakládání s ním. Může se totiž stát, že firma bude chtít zaměstnanci prodat nějaký svůj majetek, který už nepotřebuje. Třeba starší počítač a je nutné to nějak účetně vyřešit. Právě proto se použije cena obvyklá. Pokud jej prodá výrazně pod cenou, je to pro zaměstnance v podstatě příjem ze závislé činnosti a to podléhá daní z příjmu. Je to však daleko komplikovanější a musí to vyřešit účetní dané firmy. Pro náš příklad to však stačí.